Nihon e yokoso!
Vítejte v Japonsku!
Mike Nelson právě přiletěl na letiště v Naritu, mimo Tokyo. Očekává, že se zde setká s panem Watanabe, učitelem na střední škole, kde bude Mike učit.
Mike:
Shitsurei desu ga, Watanabe san desu ka.
Promiňte, ale jste pan Watanabe?
Muž: Watashi desu ka? Iie, chigaimasu.
Já? Ne, nejsem.
Mike: So desu ka. Domo sumimasen.
Oh, dobře. Omlouvám se.
Pan Watanabe, který se opozdil, si myslí, že tenhle cizinec musí být Mike Nelson. Spěchá k němu.
Watanabe: Sumimasen, Neruson san desu ka.
Promiňte, jste pan Nelson?
Mike: Hai, so desu. Neruson desu.
Ano, správně. Jsem Nelson.
Watanabe: Hajimemashite, Watanabe desu. Yokohama Gakuin Koko no Watanabe desu. Nihon e yokoso!
Těší mě. Jsem Watanabe, Watanabe z Yokohamské střední školy. Vítejte v Japonsku!
Mike: A, Watanabe san, hajimemashite.
Ah, pan Watanabe, těší mě.
Watanabe: Watashi no meishi desu. Dozo.
Tady je má zaměstnanecká karta.
Mike: Domo arigato.
Děkuji.
Watanabe: Neruson san no sutsukesu desu ka.
Tohle jsou vaše kufry, pane Nelsone?
Mike: Hai, so desu.
Ano, jsou.
Watanabe: Ja, dozo, kochira e.
Dobrá, tudy prosím.
Je to dlouhá cesta do Yokohamy, ale už jsou konečně zde. Mike se pokoušel zůstat vzhůru.
Watanabe: Hai, Neruson san, Yokohama desu. Neruson san? Neruson san?
Tak, tohle je Yokohama! Pane Nelsone? Pane Nelsone?